Tento web podporuje

Pijte pro zdraví

ŽízeňJsou děti, které by pily pořád, a potom ty, které by si nejraději lokly dvakrát denně, a navíc jen sladkého bublinkového pitíčka s obrázkem. Ty první jsou ve výhodě, ty druhé bychom k optimálnímu pitnému režimu měli nějakou laskavou formou přivést…

I mezi dospělými najdeme takové, kteří vzdor znalostem o nezbytnosti vody pro organismus vypijí stěží litr tekutin za den, a to ještě včetně čtyř hrnečků kávy. S dětmi, které „nemají žízeň“, takže „nebudou bumbat“, může být tudíž někdy opravdu docela dřina. Nejlépe jsou na tom miminka – do šesti měsíců jim optimální dávku tekutin zajišťuje mateřské mléko, přičemž někteří odborníci zastávají názor, že se bez láhve s vodou nebo čajem obejdou i kojené děti do 10 i 12 měsíců. Jenže pak už pitné prázdniny skutečně končí. Zatímco kolem roku by dítě mělo vypít asi tak dvě deci, nejlépe kojenecké, vody denně, batole jí potřebuje půldruhého litru, v parnu i více! Úkol nesplnitelný i pro mnohé dospěláky… Jenže dětský organismus má potřebu tekutin vyšší, protože je tvořen větším podílem vody než tělo dospělého člověka. Množství tekutin pro dítě je závislé na jeho věku a tělesné hmotnost a platí, že čím menší, tím více tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje. Naštěstí se do zmíněného požadavku započítávají tekutiny obsažené v polévkách, ovoci a zelenině či kaších. Naopak více škody než užitku mohou napáchat nápoje sice třeba velmi chutné, ale nezdravé – přeslazené limonády, koly, tonik, případně zelený či černý čaj.

Méně pití, horší prospěch

Už slabý nedostatek tekutin v těle může mít podle odborníků velmi negativní dopad na lidský organismus. Kromě onemocnění ledvin, či dokonce celkového kolapsu se nedodržování pitného režimu mnohdy promítne do chování, pozornosti, únavnosti…

Jana Lukešová, matka sedmiletého prvňáka Tadeáše, vypráví: „Syn měl ve škole obrovské výkyvy. Někdy byl jako drak, plný energie a elánu, jindy usínal v lavici na písance a v textu vynechával veškeré háčky, čárky. Všimla jsem si, že je jeho labilita přímo úměrná vypité či nevypité láhvi s čajem. Jakmile přišel s čajíčkem na dně, případně úplně prázdnou láhví, věděla jsem, že je snad vše v pořádku. Když jsem ale viděla, že si za celý den sotva usrkl, bylo mi jasné, že v písance je dvojka nebo trojka, že si nechal ve třídě slabikář a vůbec netuší, co mají za úkol…“ Že je to trochu nadsazené? Možná. Ale nutriční terapeutka Jitka Rusková tvrdí: „V podstatě je to tak. Děti jsou bez dostatku tekutin unavené, hůře se soustředí, bolí je hlava a nedávají pozor na výuku. Proto si také podstatně méně zapamatují a vliv na jejich školní výsledky to bude mít spíše negativní…“ Klasický problém školáků často vzniká už se snídaní – odborné průzkumy dokazují, že až 40 % dětí nesnídá, což je velmi nežádoucí jev. Rodiče by měli dbát alespoň na to, aby děti měly s sebou dostatek tekutin do školy. Mezi doporučované nápoje patří voda, ovocné čaje, ředěné ovocné šťávy, v případě žáků je lze doplnit minerálkou, kterou je však vždy nutné střídat s tekutinami jinými.

V každém případě je přínosné dohlédnout na průběžné doplňování tekutin v průběhu celého dne. Takzvané nárazové pití, kdy děti „nemají čas“ napít se ráno ani dopoledne, ale večer vypijí třeba půl litru jahodového koktejlu a dvě sklenice šťávy, zrovna ideální není. Jitka Rusková říká: „Určitě to není dobré – z krátkodobého hlediska si totiž nárazovým vypitím většího množství nápojů zaplní žaludek a může jim být těžko. Z dlouhodobějšího hlediska pak zákonitě chybějí tělu tekutiny v dopoledních hodinách, děti mohou být unavené, trpět bolestmi hlavy, zácpou a podobně.“

Proč pravidelně pít?

Tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné: tvoří prostředí pro metabolické děje, rozpouští se v nich většina živin, zvýšeným pocením při sportu nebo v horkém prostředí přispívají k tepelné rovnováze, dodávají tkáním kyslík a další potřebné látky, působí příznivě při trávicích procesech, odvádí zplodiny metabolismu močí. Na potřebné množství tekutin, které by dítě mělo za den vypít, existuje i tabulka: (Tedy například pro devítileté dítě, které váží 38 kg, bude množství tekutin na den: 60 ml x 38 kg = 2280 ml.) Současně je dobré přihlédnout i k dalším faktorům – zdravotnímu stavu dítěte (více tekutin potřebuje třeba při nachlazení, horečce či průjmovém onemocnění), fyzické aktivitě, počasí…

Dostatek či absenci vody v těle lze zjistit také podle množství nebo zabarvení moči. Stejně tak tmavá moč signalizuje nedostatek tekutin. Dítě by se mělo co nejdříve naučit, že pije pro zdraví, a nikoli jen proto, aby zahnalo žízeň. Žízní už tělo vysílá SOS čili pít bychom měli dříve, než vůbec žízeň pocítíme.

Jaké tekutiny pít?

  • Přiměřeně teplé (asi 20-25 stupňů Celsia)
  • Nedoporučuje se ani pití chlazených nápojů v létě a horkých nápojů v zimě.
  • Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá stolní voda.
  • Bez problému můžeme dítěti podávat také vodu z vodovodu nebo vlastní studny s potvrzenou zdravotní nezávadností.
  • Pro děti je vhodný i ovocný sirup, dostatečně zředěný vodou (aby nebyl nápoj příliš sladký).
  • Denní příjem tekutin mohou vhodně doplnit také ovocné čaje, které není nutné vzhledem k jejich chuti příliš sladit. Pokud jsou děti na sladkou chuť zvyklé, můžeme jim podat čaj oslazený např. medem nebo ovocným sirupem.
4-7 let 7-10 let 10-13 let 13-15 let 15-19 let
Celkem (l/den) 1,6 1,8 2,15 2,45 2,8
Z nápojů (ml/kg/den) 75 60 50 40 40

Maminčin odborník

Jitka Rusková, nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, www.vyzivadeti.cz

Některé děti milují bublinky a výrazně upřednostňují pití s nimi. To se obecně zrovna moc nedoporučuje. V čem jsou bublinky tak škodlivé? Bublinky (= CO2, oxid uhličitý) se pojí s nadýmáním, tlakem nebo bolestmi břicha. Větší množství také může vést k překyselení žaludku. Samotné bublinky navíc prokrvují sliznici úst, a tím nemáme pocit žízně. Může se tak stát, že bude naše tělo trpět nedostatkem tekutin. Jsou děti, které jsou za celé odpoledne ochotné vypít jen půl skleničky vody, ale s chutí vycucnou dvě dětské sladké limonádky. Můžeme být rádi alespoň za to? Na trhu se nyní objevily nové nápoje, které obsahují minimální množství cukru anebo jsou vyrobeny ze 100 % z ovoce nebo zeleniny. Takové nápoje můžeme dětem doporučit. Větší problém jsou ale přeslazené barevné limonády, které mohou mít obsah cukrů i 5x vyšší než tyto nápoje. A ty by se v pitném režimu dětí opravdu objevovat neměly.

Publikováno v časopise Maminka, 30.6.2009